Strojírny Českomoravská Kolben a Daněk (ČKD)

Emil Kolben (1862–1943) byl významný český elektrotechnik, zakladatel továrny Kolben a spol., poté generální ředitel a hlavní akcionář strojírny Českomoravská Kolben a Daněk (ČKD).

Po studiích získal práci ve firmě Edison Machine Company a brzy se stal přímým spolupracovníkem Thomase Alvy Edisona ve vývojových laboratořích. Jelikož se zde osvědčil, byl jmenován do funkce vedoucího inženýra.

Roku 1889 se dostal do laboratoří firmy Tesla Electric Company, kam ho přizval Nikola Tesla ke zkouškám vícefázových elektromotorů. Tato zkušenost velmi přispěla ke Kolbenově orientaci ohledně využití střídavého proudu a tím i k jeho celoživotnímu úspěchu.

Roku 1896 založil továrnu s názvem Kolben a spol., elektrotechnická továrna v Praze Vysočanech. Vybavena byla moderním zažízením umožňujícím hospodárnou výrobu a továrna se úspěšně rozvíjela. Brzy se změnila na akciovou společnost a provoz byl obohacen o modelárnu, slévárnu, kovárnu a elektrárnu. V roce 1921 a 1927 dochází ke slučování firem a vzniká ČKD.

Kolben byl úspěšným podnikatelem, získal čestný doktorát a dvakrát mu císař František Josef I. udělil Řád železné koruny. Žádný z úspěchů mu ale neodpáral jeho židovský původ. Mnoho lidí mu od roku 1938 doporučovalo emigraci, on však zůstával. Za protektorátu musel odejít z ČKD a prodat své podíly. V roce 1943 byl společně se synem Hanušem a vnukem Jindřichem deportován do koncentračního tábora Terezín, kde za necelý měsíc umírá.

Čeněk Daněk (1827–1893) byl inženýr, konstruktér a český průmyslník. Založil firmu, která se později stala jádrem ČKD.

Po studiích pracoval jako konstruktér. V roce 1854 založil spolu s Josefem Götzlem strojírenský závod, kterému dali nový název Daněk a spol. Vyráběly se zde stroje pro cukrovary. V roce 1871 se spojil s firmou Breitfeld & Evans a vznikla akciová společnost Breitfeld, Daněk a spol. Vyrábělo se zde hlavně vybavení do dolů a potravinářského průmyslu. Tato společnost se stala jednou z hlavních součástí později vzniklé strojírny ČKD.

Poté, co zanechal podnikání, žil na svém zámku Trnová. Za zásluhy prokázané během války roku 1866 mu byl udělen rytířský Řád Františka Josefa. Roku 1878 byl za zásluhy o dobročinnost povýšen do šlechtického stavu a byl mu udělen erb a predikát šlechtic z Esse (Edler von Esse).

Zemřel roku 1893 v Praze a je pochován na Olšanských hřbitovech. Přestože název ČKD obsahuje jména Kolben a Daněk, pánové se pravděpodobně nikdy osobně nesetkali.

Českomoravská Kolben a Daněk

Vyrábíme vše, od špendlíku po lokomotivu.

– podnikové heslo

Strojírny ČKD vznikaly postupně, když se v roce 1921 a 1927 sloučily 3 firmy: První českomoravské továrny na stroje v Praze, Elektrotechnická akciová společnost (Kolbenova elektrotechnická továrna) a Akciová společnost strojíren (dříve Breitfeld, Daněk a spol.). Vznikla tak největší strojírna v tehdejším Československu. V době největšího rozmachu tu pracovalo 12 000 zaměstnanců. Kromě prací pro železnici a výroby lokomotiv zahájili i výrobu letadel, tanků a v roce 1936 vyjel první trolejbus.

Za 2. světové války byla společnost přejmenována na Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG a vyráběla hlavně zbraně pro Wehrmacht. Při americkém náletu roku 1945 byl podnik těžce poškozen. Po válce došlo k obnovení a následnému znárodnění. Často se měnila struktura i názvy a spoučástí se staly různé pobočky po celé republice. ČKD se postupně stala oborovým podnikem, koncernovým podnikem, státním podnikem, kombinátem a akciovou společností.

Podnik vyráběl například elektrické stroje, polovodičové usměrňovače, velké kompresory, jeřáby, autojeřáby, zdvihadla a mnoho jiných strojírenských výrobků. Mezi nejdůležitější a nejznámější provozy koncernu ČKD vždy patřila výroba parních i motorových lokomotiv v Libni a výroba tramvají v závodě ČKD Tatra na Smíchově.

V roce 1994 při privatizaci se ČKD transformovala na holding. Nové vedení nebylo úspěšné a v roce 1998 stál holding na pokraji bankrotu. Po čase byla část výroby zastavena, některé provozy prošly privatizací nebo krachem. V provozu zůstala jen malá část původních výrobních prostor. Dnes se značkou ČKD v názvu působí jen několik menších společností.