Aglomerace

Jeden z mých oblíbených industriálních objektů je Aglomerace. Také známá pod názvy Hrudkovna nebo ještě lidověji Ďáblova továrna. Už z dálky obrovské cihlové stavby s mohutným komínem vzbuzují respekt, který byl v době mé návštěvy ještě umocněný obavou z ochranky. Proto jsem ráda, že mi dělal doprovod kamarád, který zná areál i poslepu. Přesně ví kudy se do areálu dostat, jak se vyhnout ochrance, jaké části stojí za to vidět, kam vedou dopravníkové mosty a hlavně kam nešlapat, abych se nepropadla o mnoho pater níž. A jako správný průvodce mi po celou dobu průzkumu vyprávěl k čemu jednotlivé budovy sloužily a co se zde vyrábělo. Nadšeně mi ukazoval hrudky aglomerátu, kuličky z železné rudy i závěje červenohnědého rudného prachu. Svým obdivem a zamilovaností k tomuhle industriálnímu království nakazil i mě. Bude mi opravdu líto, až z ostravského panorama zmizí kostkovaný komín a vše bude srovnané se zemí.

Výstavba vítkovické úpravny a spékárny železných rud byla zahájena v roce 1957 a dokončena roku 1961. Hlavním účelem byla příprava vysokopecní vsázky a výroba aglomerátu pro nedaleké vysoké pece. Železná ruda byla prachová a neprodyšná, proto se musela spékat do větších celků. Stručný proces výroby aglomerátu, který zde probíhal, by se dal popsat následovně: Základem byla prachová železná ruda, která se nejdříve smíchala s přísadami, koksem a odpadem z hutní prvovýroby. Tato směs se zvlhčila a podávala na spékací pásy. Vlivem tepla při teplotě kolem 1250 °C se směs natavila a spekla ve větší hrudky. Horký aglomerát padal z konce pásu přes drtič na síto. Poté se zchladil, vytřídil a ze zásobníku putoval až do vysokých pecí.

Kromě aglomerátu (vyráběném v teplém úseku) se ve vysokých pecích používaly i dovážené rudné pelety, které byly skladovány na rudišti (studený úsek). Dodnes se tyto kuličky z železné rudy o průměru asi 2 cm dají v Aglomeraci nalézt. Stačí se v této části areálu dívat pod nohy. Provoz teplého úseku byl ukončen roku 1998, studený úsek fungoval ještě o 2 roky déle. Definitivně byla Aglomerace opuštěna v roce 2000 a od té doby chátrá. V severní části Dolních Vítkovic se podařilo řadu technických staveb zachránit a prohlásit Národní kulturní památkou. Bohužel v této jižní části, přestože je neméně zajímavá, se v roce 2018 začalo s demolicí.

Důležitou součástí areálu je i kostkovaný komín s přezdívkou Strakáč. Je vysoký 101 metrů. V nejširší spodní části má průměr 15 metrů stěny tam dosahují tloušťky až 1,5 metru. Je to nejvyšší a nejmohutnější cihlový komín v ČR, žádný podobný u nás nenajdeme. Bohužel ani tento unikát neunikne demolici.