Lázně Alla Italia

V centru belgického města denně prochází davy lidí. Okolo bývalých lázní je rušno a přilehlé ulice nikdy nespí. Přes prosklené dveře nakukujeme dovnitř a nejsme jediní, koho hlavní vchod láká. Každou chvíli se někdo zastavuje u skleněných tabulí a nahlíží dovnitř. Někteří i marně zkouší dveře otevřít. Většinu lidí uzamčené dveře odradí a pokračují svojí cestou pryč. Ale my to nevzdáváme a jdeme hledat vstup.

Až když jsme uvnitř, tak si uvědomuji, jak moc to bylo riskantní. Nejen davy lidí a kamery na okolních domech mohly způsobit potíže, ale především cesta dovnitř lázní se nám mohla vymstít. Zvolili jsme zřejmě nejméně používaný vlez a dostali se tak do části, která byla stále pod proudem, na pár místech byla rozsvícená světla a nejspíš tu běžně fungoval provoz dílen. Mohli jsme kohokoliv potkat a nebo třeba spustit alarm... Až poté, co jsme velmi rychle prošli tyto zneklidňující prostory dílen, tak jsme našli průlez do samotné budovy lázní.

Pokračujeme skrz tiché chodby lázní a nevím, který z pocitů převládá – nervozita, nebo nadšení? Špatný pocit mě nechce opustit a stále přemýšlím, kudy jsme to vlastně lezli dovnitř a jak je možné, že jsme se nejprve dostali do stále funkční části a až následně do nevyužívaných lázní. Ale ve chvíli, kdy stojíme pod zdobeným stropem vstupní haly, zůstává jen nadšení. Architektura v italském stylu, malovaným stropem a mramorovými sloupy budí němý úžas. Přestože nemůžeme odpoutat pohled od zdobených stěn, stále se ohlížíme směrem k prosklenému vchodu. Po celou dobu jsme jak ve výkladní skříni. Naštěstí ale zatím není venku nikdo, koho by lákalo koukat dovnitř.

Lázně byly vybudované v 19. století a mezi hlavní návštěvníky patřili především bohatí lidé. Byly hojně navštěvovaným a oblíbeným místem do doby, než se v blízkosti vybudovalo větší a modernější zařízení. Postupně návštěvnost klesala, až došlo k definitivnímu uzavření. Kromě vstupního sálu procházíme i ostatní části budovy, přes sklep až po půdu. Do vyšších pater vedou monumentální schodiště doplněné obrazy. Na rozdíl od vstupního sálu nejsou ostatní místnosti v rozlehlých patrech budovy nijak zdobné. Naopak je znatelné, že především sloužily svému účelu. Některé jsou vyklizené a v jiných je stále možné objevit vany či relaxační lehátka. Celkově je to krásná stavba a naštěstí má šanci na záchranu. Podle posledních dostupných informací se chystá rekonstrukce a pravděpodobně se z lázní stane hotel.