Vojenská nemocnice J.

V nekonečných chodbách je naprosté ticho. Jedinými společníky jsou oloupané zdi, rozbitá okna a potrhané tapety. Moc toho z bývalé slávy nezbylo. Nad dveřmi objevujeme azbukou napsaný nápis ‚Kardiologie‘ a o kus dál ‚Maternity‘. V dětském oddělení jsou nakreslené pohádkové postavičky. Venku se nachází uzavřené nádvoří s neudržovaným parkem. V hlavním vjezdu do areálu jsou mozaiky s tradičními motivy komunismu – nechybí rudá hvězda, srp a kladivo a voják se zbraní.

Klasicistní budova byla postavena v letech 1786–1789 jako součást vojenské pevnosti Rakousko-Uherské armády. Společně s vojenskou lékárnou, vystavěnou až po roce 1802, se řadila k největším zařízením v systému zdravotnického zabezpečení monarchie. Naráz mohla pojmout až 1 200 pacientů.

Po obsazení českého území nacistickými vojsky zde byly zřízeny kasárny Sedmého praporu vládního vojska a lazaret Wehrmachtu. Po skončení války byla budova obsazena sovětskou armádou. Nemocnice sloužila především ruským vojákům a také zde byli ošetřováni ranění z Afghánistánu.

Roku 1991 odešli poslední ruští vojáci a nemocnice byla předána ve funkčním stavu Československé armádě. Ta pak objekt předala v roce 2005 městu, jenže už byl v katastrofálním stavu.