Nemocnice Forest view

Nekonečně dlouhé prázdné chodby, do kterých proudí jen pár paprsků světla, odráží hlasitý zvuk kroků a praskajícího skla. V šeru vnímám jen zrychlený tlukot srdce a dopadající ledové kapky vody ze stropu, kterým se nedá vyhnout. Pozorně naslouchám i nejtiššímu zvuku a mám neustálou potřebu se otáčet. Snad abych se ujistila, že jsem v celém patře sama. Občas se mi o kůži otře ledový vzduch a zase rozbitým oknem zmizí ven. Do nitra se prokousává pocit samoty a strachu. Být tu o trochu déle, najdou si mě nejhlubší stavy beznaděje. Tohle bývalé sanatorium má pověst nejtemnějšího a nejnechutnějšího místa v jižní Belgii naprosto oprávněně.



Stará opuštěná geriatrická nemocnice, dříve sanatorium postavené v roce 1957, ubytovávala důchodce a starší lidi, kteří potřebovali stálý dohled a lékařskou péči. I přes mnohá vykradení, požáry a vandalismus se tu zachovalo velké množství postelí, židlí a vozíčků jako připomenutí toho, čím místo kdysi bylo. Do pokojů proniká podzimní slunce a osvětluje místnosti, které staří a nemocní lidé přijmuli za svůj poslední domov. V každém patře jsou koupelny a široká schodiště vedoucí na střechu. Nejvýše položená terasa umožňuje výhled do hustých lesů. V suterénu se povalují staré rentgeny a také tu jsou zařízené boxy k ukládání těl, jelikož tu docházelo k častým úmrtím. Krátce před uzavřením nemocnice postavili v těsné blízkosti modernější budovu sloužící ke stejným účelům. K přesunu pacientů došlo hned po dokončení stavby a původní nemocnice přestala fungovat v roce 2008.